Můj příběh

Neobvyklá cesta od výrobní linky k digitální transformaci.

Okamžik zlomu

Moje profesní cesta začala daleko od světa podnikového poradenství a digitální transformace. Začala na výrobní lince ve sklárně.

Jednoho dne, když jsem stál u stroje číslo 32, jsem si uvědomil, že pokud chci jinou budoucnost, musím za její vytvoření převzít odpovědnost sám.

Tento okamžik se stal začátkem mé cesty neustálého vzdělávání, osobního rozvoje a profesní proměny.

Od vzdělávání k transformaci

Vzdělávání se pro mě stalo cestou, jak si otevírat nové dveře.

Poté, co jsem se rozhodl změnit svou budoucnost, jsem se vrátil ke studiu a začal se učit anglicky, později také francouzsky. Nakonec jsem sám začal angličtinu vyučovat. To mi pomohlo rozvíjet komunikační schopnosti a také zjistit, jak moc mě baví práce s lidmi.

Moje zvědavost mě postupně přivedla k business analýze, datové analytice a technologiím. Nakonec jsem se zapojil do transformačních programů SAP S/4HANA, kde jsem mohl propojit své analytické myšlení, komunikační schopnosti a schopnost řídit změny.

Když se ohlédnu zpět, mohou se tyto zkušenosti zdát nesouvisející. Mají však něco společného: touhu porozumět tomu, jak věci fungují, řešit problémy a neustále se zlepšovat.

Co mě dnes motivuje

Dnes mě motivuje možnost řešit složité firemní problémy a proměňovat nápady v praktické výsledky. Baví mě porozumět tomu, jak věci fungují, propojovat různé pohledy a hledat způsoby, jak je zlepšovat.

Moje zkušenosti zahrnují firemní transformace, projektové řízení, řízení změn, business analýzu a technologie. Nechci se omezovat pouze na jednu specializaci. Cením si schopnosti propojovat různé odborné oblasti a vidět věci v širších souvislostech.

Neustálé vzdělávání zůstává důležitou součástí mého života. Učení však není samo o sobě cílem. Nejdůležitější je pro mě uplatňovat znalosti v praxi, pracovat s lidmi a přinášet smysluplná zlepšení.

Celý můj příběh

Začátek

Už je to dávno, co jsem si poprvé uvědomil, že pokud se sebou něco neudělám, moje budoucnost nebude vypadat zrovna slibně. Pracoval jsem tehdy ve sklárně, kde se vyráběly lahve. Mezi mnoha druhy byly také pivní lahve, stejné jako ty, které najdete v supermarketech. Byl jsem vyučený automechanik. Jako domýšlivý puberťák jsem si myslel, že je to pro mě to pravé povolání. A tak jsem s výučním listem automechanika a bez představy o tom, co vlastně chci v životě dělat, stál ve sklárně u stroje, který nepřetržitě vyráběl jednu láhev za druhou. Nebylo to příjemné prostředí. Nesnesitelné horko sálající ze žhnoucího roztaveného skla a zápach maziva, které se muselo používat každých deset minut, dávaly lidem pořádně zabrat. A kvůli hluku jsem musel mít neustále v uších špunty.

Jednoho dne, když jsem stál u stroje číslo 32, jsem se zeptal kolegy, jak dlouho už tam pracuje. Jen tak mimochodem, možná i s lehkým náznakem hrdosti, mi odpověděl, že příští rok už to bude devětadvacet let. Stál jsem tam nehybně a jen zíral. V tu chvíli jako by se všechno na milisekundu zastavilo. Takový zvláštní bezčasý stav, ve kterém nic není, ale ze kterého se něco rodí. V mém případě to byla otázka:

„Dokážeš si představit, že bys v tomhle prostředí pracoval dalších třicet let?“

Jakmile jsem tu otázku vyslovil nahlas, polil mě pot. A kdybych se už předtím nepotil kvůli horku, řekl bych, že jsem se zpotil po celém těle. Něco se ve mně tehdy pohnulo, jakási vlna tsunami vyvolaná děsivou představou, že bych měl v tom nehostinném prostředí plném horkého, tekoucího skla strávit další roky.

A tak jsem začal o budoucnosti přemýšlet trochu jinak.

Právě ta nepřijatelná představa uvedla věci do pohybu. Nebyla to pozitivní motivace. Nevěděl jsem, co chci, kam se vydat ani co dělat. Ale jedno jsem věděl jistě. Rozhodně jsem nechtěl zůstat v té sklárně. A tak se negativní motivace stala hlavním hnacím motorem mého osobního rozvoje – tohle opravdu nechci, takhle nechci žít, tohle nechci dělat.

Rychle jsem si uvědomil, že mi výuční list automechanika ke změně zaměstnání stačit nebude. Bylo potřeba vytvořit si situaci, ve které budu mít více příležitostí. Bylo mi ale jasné, že pokud chci mít více možností, musím si položit otázku: „Co vlastně nabízím?“ Odpověď mě příliš nepotěšila. Ale alespoň jsem si uvědomil, že potřebuji dokončit střední školu. A tak se začal rodit plán.

Rozhodl jsem se dokončit si vzdělání. Našel jsem si obor na soukromé škole v Praze, kterou jsem si musel platit. Jako obsluha stroje jsem tehdy nevydělával mnoho peněz, takže jsem musel své výdaje pečlivě a trpělivě plánovat. Naučil jsem se sestavovat rozpočty. A pak už mě nic nemohlo zastavit v tom, abych jezdil do Prahy a studoval.

Ve stejné době jsem začal navštěvovat kurzy angličtiny, které můj zaměstnavatel nabízel zdarma. Byly k dispozici dvě úrovně. Protože mě angličtina začala opravdu hodně bavit, zařídil jsem si, abych mohl navštěvovat obě. Také jsem se začal intenzivně učit anglicky doma. Brzy jsem zjistil, že se doma dokážu naučit mnohem více než v kurzech v práci. A tak jsem je přestal navštěvovat. Uvědomil jsem si, že jsem spíše samouk. Ale i samouk potřebuje učitele, aby měl s kým pořádně konverzovat.

A tak jsem našel Lenku. Učitelku, která mě připravila na můj první certifikát z angličtiny, FCE. Ten jsem získal v roce 2002, tedy rok před dokončením středoškolského vzdělání.

Nová příležitost

Po získání svého prvního certifikátu z angličtiny, FCE, se objevila nová příležitost a já jsem začal vyučovat angličtinu. Dodnes mi připadá zvláštní, jak se člověk někdy dostane k povolání, o kterém nikdy předtím ani neuvažoval.

V roce 2003 jsem odešel ze sklárny a vydal se získávat nové zkušenosti jako učitel angličtiny. Brzy nato jsem také dokončil středoškolské vzdělání. A tak začala nová etapa mého profesního života, spolu se spoustou tvrdé práce na tom, abych se stal dobrým učitelem.

Začátky byly intenzivní a skvělé

Učení mě opravdu bavilo. Po prvním roce jsem převzal také další administrativní úkoly. Bylo toho tolik nového, co jsem se musel naučit. Přechod ze sklárny do učebny byl velkou výzvou, ale moje nadšení pro poznávání nových věcí mě hnalo kupředu.

V roce 2005 jsem začal studovat podnikovou ekonomiku na Západočeské univerzitě. Po třech semestrech jsem se však rozhodl, že to pro mě není ten pravý obor, a studium jsem ukončil. Nadále jsem se ale zdokonaloval v angličtině a v roce 2007 jsem získal svůj druhý certifikát z angličtiny, CAE. Po předčasném ukončení studia na Západočeské univerzitě vzniklo jakési prázdno, které jsem zaplnil francouzštinou. V roce 2008 jsem získal certifikát DELF B1. A protože mě francouzština tolik bavila, pokračoval jsem dál a následující rok, v roce 2009, získal certifikát DELF B2. V roce 2010 se mi také podařilo získat třetí certifikát z angličtiny, CPE.

Potom jsem se rozhodl studovat humanitní vědy na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Toto studium bylo více v souladu s mými tehdejšími zájmy. Návrat k formálnímu vzdělávání ještě více probudil můj zájem o psychologii a filozofii. Studium jsem dokončil v roce 2013. Dálkové studium při zaměstnání si však vybírá svou daň. A já jsem si potřeboval od studia na nějakou dobu odpočinout.

Tvůrčí období 2014–2018

Po dokončení studia jsem cítil silnou potřebu vytvořit něco vlastního. A tak jsem začal vytvářet audio cvičení pro výuku angličtiny. Nejprve jsem vytvořil první díl pro úplné začátečníky a potom druhý díl, který na ten první navazoval. Do druhého dílu jsem přidal 1 000 vět k překladu, všechny se audio nahrávkami. Vytvořil jsem také cvičení se 100 pravidelnými a 200 nepravidelnými slovesy. Každé sloveso bylo použito v několika větách, včetně příkladů jeho použití s předložkami.

Bylo to docela náročné, protože jsem musel všechno nahrát, správně sestříhat a mnohokrát zkontrolovat. Během této doby jsem se naučil spoustu věcí, například být přesnější, lépe plánovat, mít trpělivost a disciplínu. Bylo to příjemné období a tvůrčí proces mě opravdu bavil.

V roce 2018 se moje pozornost přesunula k audiovizuálním technologiím. Založil jsem si kanál na YouTube a začal vytvářet videa o angličtině. Je zajímavé, kolik se toho člověk může naučit, když začne své nápady převádět do praxe. Musíte se naučit dívat do kamery, správně nastavit osvětlení a zvuk, video sestříhat a nakonec hotový výsledek zveřejnit.

U vzdělávacích videí je také důležité připravit si scénář a rozumnou strukturu, aby video dávalo divákovi smysl. Byl to velmi zajímavý tvůrčí proces.

Další vlna osobního rozvoje

V roce 2019 jsem pocítil potřebu dalšího vzdělávání a přihlásil se do kurzu profesionálního koučování, po kterém následovalo studium MBA v oblasti Soft Skills. Kurz profesionálního koučování jsem dokončil v prosinci 2019. Nepředvídatelný rok 2020 však způsobil určité zpoždění v mém studiu MBA. To jsem dokončil v květnu 2021.

O několik měsíců později jsem zničehonic dostal nabídku zapojit se do mezinárodního projektu implementace SAP S/4HANA na pozici Local Deployment Lead.

Přestože byla původní nabídka pouze na šest měsíců, nedokázal jsem ji odmítnout. Byla to velká společnost a skutečná výzva, ale také příležitost vyzkoušet něco nového. A tak jsem vstoupil do světa IT a projektového řízení. Pracovat s lidmi jsem už uměl. Nový pro mě byl svět IT a projektového řízení a s ním přišla možnost získat a rozvíjet další dovednosti.

Po deseti měsících spolupráce jako kontraktor mi společnost nabídla zaměstnanecký poměr a já jsem nabídku přijal. A tak jsem se dostal k řízení organizačních změn (Business Change Management) a pokračoval ve vzdělávání. Nejprve jsem získal certifikaci PRINCE2 Practitioner v projektovém řízení, která mi pomohla lépe porozumět procesům, jichž jsem byl součástí. Poté jsem získal certifikace Business Continuity Manager a Change Management. V oblasti řízení IT služeb jsem získal certifikaci ITIL 4 Foundation. To všechno mi pomohlo lépe porozumět existujícím procesům a především se seznámit s osvědčenými postupy v projektovém řízení a řízení IT služeb. Byl jsem součástí velkého týmu a programu, kde jsem měl výborné příležitosti získávat další dovednosti a rozvíjet svůj potenciál. A to bylo skvělé.

V únoru 2024 jsem dokončil další MBA, tentokrát v oboru Business Analytics, a pokračoval ve vzdělávání v oblasti business a datové analýzy. Mezi lety 2023 a 2025 jsem také získal další certifikace ITIL 4 – Drive Stakeholder Value, Direct, Plan and Improve a Digital & IT Strategy.

Nový směr – 2026

V únoru 2026 jsem odešel ze společnosti a začal hledat nové příležitosti, které by mi umožnily dále růst a rozvíjet své dovednosti.

V červnu 2026 jsem nastoupil do PwC jako Business Consultant, kde jsem se věnoval oblasti umělé inteligence a automatizace dokumentů. Byla to zajímavá příležitost poznat svět profesionálního poradenství.

Přestože moje působení v PwC bylo krátké, pomohlo mi uvědomit si něco důležitého o sobě samém. Baví mě pracovat s lidmi, porozumět firemním problémům a hledat jejich řešení. Také jsem si uvědomil, že mě nejvíce baví přeměňovat nápady v praktické výsledky: organizovat práci, řídit projekty, implementovat řešení a dotahovat věci do konce.

A tak mi další zkušenost pomohla lépe pochopit, co vlastně chci dělat.

Učení praxí

V roce 2026 jsem se rozhodl naučit něco úplně nového. Koupil jsem si licenci Microsoft 365, vytvořil vlastní prostředí a začal se učit, jak ho administrovat. Pořídil jsem si online kurzy, experimentoval s různými nastaveními a postupně se učil, jak jednotlivé služby Microsoft 365 spolupracují.

To, co začalo jako další osobní vzdělávací projekt, se postupně proměnilo v novou podnikatelskou příležitost. Dnes poskytuji služby implementace a administrace Microsoft 365 dvěma společnostem.

Další oblastí, která se stala důležitou součástí mého vzdělávání i každodenní práce, je umělá inteligence. AI intenzivně využívám při práci s Excelem, přípravě prezentací, vyhledávání informací nebo třeba i při tvorbě těchto webových stránek.

Zajímá mě ale také to, jak mohou AI a automatizace pomáhat firmám zlepšovat jejich procesy. V prostředí Microsoft 365 pracuji s Power Automate a nedávno jsem začal objevovat možnosti Power Apps and Azure AI Document Intelligence. V současnosti pracujeme na automatizaci procesu schvalování faktur, včetně využití AI pro získávání informací z faktur.

Co mě obzvlášť fascinuje, je rychlost, s jakou mohou nové technologie vytvářet nové příležitosti. Něco, co začíná zvědavostí a touhou učit se, se nakonec může proměnit v praktické řešení skutečného firemního problému.

Sebeuvědomění a sebepoznání

Součástí osobního rozvoje a sebevzdělávání je vždy proces sebeuvědomování, který přispívá k sebepoznávání. Z vlastní zkušenosti vím, že skutečný osobní rozvoj bez něj není možný. Sebeuvědomování je nezbytnou podmínkou zrání a rozvoje dospělého člověka. Pokud je tento proces vědomě či nevědomě blokován, výrazně omezuje potenciál osobního růstu.

Ve výše uvedeném příběhu jsem tuto část vynechal. Nechávám si ji pro sebe. Je to postupný a důkladný proces pronikání do hlubin lidského nitra a kladení nekonečného množství existenciálních otázek, na které člověk nemusí vždy najít odpovědi. Nejde o to dospět ke konečné odpovědi. Jde o samotnou cestu, která vás promění.